Zvěřina

Zvěřinu ulovit, řádně připravit a také bohatýrsky spořádat, to patřilo k předním životním úkolům starých Čechů. Lov jim byl obživou i sportem, cvičením i zábavou, způsobem jak dokázat mimo boj odvahu, vytrvalost, statečnost a sílu. V době, kdy u nás obýval los, tur i zubr, v lesích žil medvěd a statný šestnácterák nebyl výjimkou rezervovanou zahraničním turistům, představoval lov opravdové dobrodružství. Skolil-li však už dávný rek statného kňoura, složil-li mohutného paroháče či zasáhl vzácného již tehdy dropa či běžnějšího tetřeva, musil si s ním umět poradit i na roštu, rožni či pekáči. Mistrnější ruka se očekávala ještě od hradních či zámeckých kuchařů a přistrojit správně zvěřinu, bylo největší chloubou každého, kdo měl co činit s kuchyní.